Po pravdě řečeno bylo pro mně šokem zjištění, že Trnkobraní jsou dvě, ale ještě horší bylo vyřešit dilema, na který festival jet. Po krátkém váhání zvítězila hudební nabídka slušovického Trnkobraní, konaného na letišti Bílá hlína.

Produkce probíhala na několika pódiích, takže se hudba linula z každého kouta, a každý si tak mohl vybrat, co je jeho uchu nejbližší. Mě to po většinu času táhlo k hlavnímu pódiu, kde první večer vystoupily hudební hvězdy jako Anna K., Support Lesbiens nebo Kryštof. Annu K. jsem na živo viděla poprvé a musím přiznat, že mě příjemně překvapila. Na pódiu působí uvolněně a přirozeně. V následujících dnech bylo možno vidět a slyšet Richarda Müllera, Čechomor, Ready Kirken nebo také Anetu Langerovou.

Rozhodně jsem si nenechala ujít Hradišťan s Jaromírem Pavlicou, protože pokud ano, přišla bych o skvělý zážitek. Všichni členové tohoto seskupení jsou skvělými muzikanty, ale hlavně jim to dohromady nádherně zpívá a souzní.

Z těch méně známých jmen bych ráda zmínila kapelu Golec uOrkiestra pocházející z Polska. Jejími hlavními protagonisty jsou bratři dvojčata Pawel a Lukasz Golec. Kapela Golec uOrkiestra byla založena v roce 1999 a vytváří svůj osobitý styl, ve kterém lze rozeznat prvky jazzu, blues, popu nebo i goralské lidové muziky.

Slušovické Trnkobraní nabídlo podle mě dostatek hudby různých žánrů, každý si mohl přijít na své. Já osobně se budu těšit na další ročník.